![](\"/static/404.png\")
Vítejte na stránce semináře MaM!
\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "home.html", "title": "Seminář M&M", "url": "/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 2 }, { "fields": { "content": "Ptáš se, co že je to ten korespondenční seminář? Je to jednoduché, zamysli se nad zadanou úlohou či problémem, odevzdej řešení, my ti jej opravíme a pošleme zpět. Nabízíme témata z různých oblastí matematiky, fyziky, informatiky i dalších oborů, takže si u nás určitě najdeš to svoje. Při řešení si můžeš vyzkoušet, jak vypadá vědecká práce, a mnoho zajímavého se naučit. Podívej se na tipy v sekci Jak řešit a pusť se do toho! Můžeš se připojit kdykoliv během roku.
\r\n\r\nJádro M&M tvoří takzvaná témata, tedy texty doplněné o úlohy a náměty vyzývající k přemýšlení a experimentování. Přijímáme i originální přístup k problémům, takže můžeš například vyřešit fyzikální problém naprogramováním simulace. v minulých letech řešitelé sestavovali spektrometry, pomocí laserových ukazovátek měřili index lomu různých látek, zkoumali křivky popisující vývoj počtu cestujících v tramvaji v průběhu cesty nebo programovali strategie v jednoduché hře a pak je nechávali soupeřit v turnajích. Podívej se, jaká témata nabízíme právě teď.
\r\n\r\nZadání a texty od organizátorů vydáváme formou časopisu. Kromě toho zde rovněž otiskujeme řešení a příspěvky našich řešitelů k tématům, články shrnující výsledky konfer – projektů, kterými se zabývali na soustředění, i výsledky jejich vlastního výzkumu. Díky tomu jsme si například mohli přečíst o Lichtenbergových obrazcích či gravitaci v placatém světě. Během ročníku obvykle vyjde šest čísel časopisu, prohlédnout si je můžeš v Archivu.
\r\n\r\nKe všem příspěvkům posíláme řešitelům zpětnou vazbu a udělujeme za ně body. Vítězové semináře se mohou těšit na zajímavé knihy a deskové hry, autora nejlepšího otištěného článku každoročně odměňujeme dortem. Úspěšným řešitelům jsou navíc prominuty přijímací zkoušky na MFF UK.
\r\n\r\nAktivní řešitelé mají možnost s námi za odměnu jet dvakrát do roka na soustředění. Pojeď taky! Budeš mít možnost strávit týden v přírodě plný odborného programu a nejrůznější zábavy s partou kamarádů. Čekají tě malé vědecké projekty, přednášky, workshopy, šifrovačka, výlet a mnoho dalšího. Chceš-li se dozvědět víc, přečti si stránku Soustředění nebo se podívej na fotky.
\r\n\r\nSpolu s řešiteli jsme tu i my, organizátoři. Většina z nás jsou studenti Matfyzu, tedy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Společně se snažíme předávat dál radost z poznávání zajímavých zákoutí matematiky, fyziky a informatiky a budovat komunitu aktivních lidí, kteří se budou rádi scházet, ať už na soustředěních, víkendovkách či jiných akcích. Chceš nás poznat blíž? Podívej se na stránku Organizátoři nebo rovnou něco vyřeš a pojeď s námi na soustředění!
\r\n\r\nV M&M publikujeme články – stejně jako v opravdovém vědeckém časopise. Setkat se u nás můžeš jednak s články od organizátorů (v rámci nějakého seriálu, nebo jen tak), jednak nám můžeš poslat článek ty sám.
\r\n\r\nOrganizátorské články
\r\n\r\nOrganizátoři tě ve svých článcích obvykle chtějí naučit něco, co by se ti mohlo hodit nebo líbit.
\r\n\r\nČlánky od řešitelů
\r\n\r\nTy sám nám také můžeš zaslat článek k publikování. Krom článku k tématu (který spadá do jiné sekce) to nejčastěji bude nejspíš článek o tvé konfeře ze soustředění. Můžeš nám ale poslat i pojednání o čemkoli jiném, o čem si myslíš, že by to mohlo ostatní řešitele zajímat. My pak tvoji práci zredigujeme a otiskneme.
\r\n\r\nProtože víc hlav víc ví, můžete na článcích pracovat i ve skupinách – stejně jako při řešení témat!
\r\n\r\nPři psaní článku do M&M je dobré mít na paměti základní zásady pro psaní vědeckého článku.
\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Články", "url": "/clanky/uvod/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 4 }, { "fields": { "content": "\r\n Na této stránce velmi intenzivně pracujeme.\r\n Za dočasnou nedostupnost se omlouváme.\r\n Zkuste přejít na titulní stránku\r\n nebo se podívat na aktuální zadání.\r\n
\r\n",
"enable_comments": false,
"registration_required": false,
"sites": [
1
],
"template_name": "",
"title": "Témata",
"url": "/archiv/temata/"
},
"model": "flatpages.flatpage",
"pk": 5
},
{
"fields": {
"content": " \r\n Na této stránce velmi intenzivně pracujeme.\r\n Za dočasnou nedostupnost se omlouváme.\r\n Zkuste přejít na titulní stránku\r\n nebo se podívat na aktuální zadání.\r\n
\r\n",
"enable_comments": false,
"registration_required": false,
"sites": [
1
],
"template_name": "",
"title": "Úlohy",
"url": "/archiv/ulohy/"
},
"model": "flatpages.flatpage",
"pk": 6
},
{
"fields": {
"content": "V našem semináři simulujeme vědeckou práci. Vydáváme časopis, v němž se věnujeme různým tématům z oblasti matematiky, fyziky, informatiky a občas i jiných oborů.
\r\n\r\nNaším cílem je vás prostřednictvím témat seznámit se zajímavými zákoutími matematiky, fyziky a informatiky a inspirovat vás, abyste sami objevovali jejich krásy. Témata většinou obsahují průvodní text od organizátorů. Na něj navazují různé otázky, nad kterými můžeš v průběhu školního roku přemýšlet a bádat. o své výsledky se pak podělíš s námi, my tvou práci ohodnotíme a pošleme ti zpětnou vazbu. Vybrané příspěvky také otiskujeme, takže si je mohou přečíst ostatní řešitelé a reagovat na ně.
\r\n\r\nKaždý ročník vypisujeme zhruba čtyři až šest témat. Pokud si mezi nimi nevybereš, můžeš si položit vlastní otázku, přemýšlet, experimentovat a o svých výsledcích nám napsat článek. Nabízíme ti [pár tipů](Jak psát článek), jak jej napsat pěkně a přehledně. Autora nejlepšího otištěného článku každoročně odměňujeme dortem.
\r\n\r\nOtázky u jednotlivých témat jsou dvou druhů. Podle toho se bude lišit i formát tvého řešení.
\r\n\r\nV rámci témat jsou zadány uzavřené úlohy. Tyto úlohy bývají trochu těžší než obvyklé školní a jejich řešení často vyžaduje hlubší zamyšlení nebo nějaký trik. k jejich vyřešení by ti však měly stačit středoškolské znalosti a pochopení průvodního textu, který tyto znalosti rozvíjí.
\r\n\r\nVyřeš úlohu a pošli nám řešení. Nezapomeň na postup! u každé úlohy je uveden počet bodů za správné řešení, přiměřenou část však lze získat i za řešení neúplné. Neboj se proto poslat své úvahy, i když nedojdeš ke zdárnému konci. Částečné řešení je lepší než žádné. Pokud je naopak tvé řešení velmi elegantní, můžeš získat body navíc.
\r\n\r\nPoužíváš-li v řešení nějaké pojmy, které nebyly v rámci témátka definovány a nepatří mezi běžné středoškolské znalosti, nezapomeň jen krátce definovat.
\r\n\r\nOdevzdávání úloh je omezené termínem odeslání, poté je zveřejněno vzorové řešení. Tím se může stát i tvé pěkně sepsané řešení.
\r\n\r\nTémata poskytují příležitost pro rozsáhlejší zamyšlení a podrobnější rozbor zadaných otázek. Řešení proto obvykle vyžaduje o něco víc prostoru než řešení úlohy. Zároveň je v závislosti na kvalitě štědřeji bodově hodnoceno.
\r\n\r\nŘešením problému může být popis (případně videozáznam) provedeného experimentu a diskuze výsledků, popis teoretického výpočtu či napsaného programu, úvaha založená na dosud známých informacích, souhrn dalších (podle tebe zajímavých a nezodpovězených) otázek z daného okruhu nebo jakýkoliv další přístup, který příspívá k řešení problému. Můžeš navrhnout i vlastní problém týkající se tématu a jeho řešení. Řešení konkrétního problému jdoucí do hloubky je bodově hodnoceno výrazně lépe než souhrn krátce zmiňující kdeco.
\r\n\r\nŘešení problému můžeš sepsat jako článek nebo krátký příspěvek. Napsat článek je trochu náročnější a je tedy lépe bodově hodnocen. Nabízíme ti [pár tipů](Jak psát článek), jak jej pěkně a přehledně napsat. Neboj se však k tématu poslat i méně propracovaný příspěvek, klidně jeden odstavec shrnující tvé myšlenky.
\r\n\r\nZaslané řešení vedoucí tématu ohodnotí, případně zkoriguje – probere s tebou, co by bylo vhodné vylepšit, doplnit či upřesnit. Na závěr článek publikujeme na webu či dokonce v čísle.
\r\n\r\nVelmi důležitou vlastností témat je, že můžeš na články ostatních reagovat – rozvíjet je, nebo naopak bořit autorovy představy. Přesně to se děje i při skutečné vědecké práci. Proto se hodí poslat také částečná řešení, postřehy nebo nápady ohledně dalších otázek k tématu, které třeba nezvládneš vyřešit sám. Takovéto příspěvky dávají prostor ostatním a mohou je dál inspirovat a přivést k novým nápadům – ostatní zase svými příspěvky mohou inspirovat či navést k zajímavému nápadu tebe.
\r\n\r\nProtože víc hlav víc ví, můžeš na tématech spolupracovat s ostatními řešiteli. i opravdové vědecké práce často publikuje kolektiv autorů. Pokud se na zaslaném řešení podílí
autorů, dostane každý z nich
je počet bodů, které by řešení získalo, pokud by mělo jednoho autora.
\r\n\r\nKe spolupráci můžeš využít e-mailové konference. Pokud pošleš e-mail na její adresu, přijde všem vedoucím tématu a řešitelům, kteří se jím také zabývají. Pošleš-li k danému tématu alespoň nějaké řešení, automaticky tě přidáme do příslušné konference. Pokud bys chtěl do konference přidat, i když jsi zatím nic neposlal, neboj se nám ozvat.
\r\n\r\nNad problémy k tématům sice můžeš většinou přemýšlet celý rok až do termínu odevzdání poslední série úloh, ale čím dříve nám článek pošleš, tím dříve na něj ostatní budou moci zareagovat. Zároveň se ti nestane, že ti tvůj nápad někdo vyfoukne.
\r\n\r\nŘešení jednotlivých témat sepiš samostatně, aby si je mohli vedoucí rozdělit. Nezapomeň uvést své jméno a číslo tématu i jednotlivých úloh a problémů. Svá řešení odevzdej elektronicky v odevzdávátku. Textové řešení ve formátu PDF můžeš doplnit libovolnou přílohou, například videem nebo kódem. Pokud bys měl s odevzdáním nějaký problém, tak nám neváhej napsat na mam@matfyz.cz.
Každé číslo má dva deadliny pro odevzdání řešení úloh, které jsou v něm otištěné. Pokud pošleš řešení do 1. deadlinu, stihneme ti poslat opravená řešení již s následujícím číslem časopisu, ve kterém se zároveň objeví body, které jsi za toto řešení dostal.
\r\n\r\nKdyž tedy v prvním čísle zašleš řešení úlohy do 1. deadlinu, pak se body za něj získané objeví ve druhém čísle. Opravené řešení ti přijde e-mailem před vydáním druhého čísla nebo v obálce s druhým číslem.
\r\n\r\nTvá řešení se snažíme opravit co nejdříve a rovnou ti je poslat opravená e-mailem. Pokud ti přijde opravené řešení před 2. deadlinem, máš možnost si jej ještě vylepšit a poslat nám další verzi. Čím dříve své řešení pošleš, tím větší je šance, že jej stihneme opravit s předstihem. Nemůžeme ti to však zcela slíbit.
\r\n\r\nÚlohy poslané mezi 1. a 2. deadlinem pravděpodobně do následujícího čísla opravit nestihneme, výjimečně se to ale stát může. 2. deadline je finální a úlohy, které přijdou po něm, už nebudou hodnoceny.
\r\n\r\nPříklad: Pokud tedy úlohu zadanou v prvním čísle pošleš mezi 1. a 2. deadlinem, opravené řešení a body typicky dostaneš až se třetím číslem.
\r\n\r\nPokud se rozhodneš poslat řešení formou článku, budeme rádi, pokud to uděláš co nejdřív. Může se totiž stát, že bude potřeba abychom jej před vydáním společně ještě trochu upravili. Na to se hodí, abychom měli my i ty dostatek času. Vždy záleží na konkrétním případu, ale pokud pošleš článek až po 1. deadlinu, je velmi nepravděpodobné, že by se stihl objevit už v následujícím čísle.
\r\n\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Jak řešit?", "url": "/jak-resit/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 7 }, { "fields": { "content": "
Jaký je smysl M&M?
\r\n\r\nSmyslem M&M je pomáhat studentům s nadáním na matematiku, fyziku či informatiku rozvíjet jejich schopnosti a zprostředkovávat jejich setkávání a navazování přátelství.
\r\n\r\nJsem student střední školy, posledních ročníků základní školy či ekvivalentních ročníků víceletého gymnázia: Co mi M&M může přinést?
\r\n\r\nPokud tě zajímá matematika, fyzika nebo informatika, můžeme ti nabídnout zajímavé podněty k přemýšlení. A pokud se zúčastníš některého z našich soustředění, pak i přátelský kolektiv fajn lidí podobných tobě.
\r\n\r\nJsem učitel matematiky, fyziky či informatiky na střední škole: K čemu mi M&M může být dobré?
\r\n\r\nJestliže nabídnete svým studentům M&M k řešení, může je náš časopis motivovat k dalšímu rozvoji. Náš archiv úloh a témat můžete použít jako zdroj náročnějších úloh pro nadané žáky. Naše úlohy jsou řešitelné se středoškolskými znalostmi – s trochou přemýšlení.
\r\n\r\nJsem rodič studenta nadaného na matematiku, fyziku či informatiku: Je M&M pro moje dítě dobré?
\r\n\r\nJednoznačně ano – pokud o nás samo bude stát. Primárně můžeme Vaše dítě odborně rozvíjet. Náš kolektiv je navíc velmi otevřený a dovede přijmout i mládež, která má problém s integrací do běžného školního kolektivu.
\r\n\r\nJeště nějaké dotazy?
\r\n\r\n\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Často kladené dotazy", "url": "/o-nas/FAQ/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 8 }, { "fields": { "content": "Dvakrát do roka pořádáme týdenní soustředění plné odborného programu i nejrůznější zábavy. Na co se můžeš těšit?
\r\n\r\nKonfery jsou malé projekty, při nichž si v průběhu soustředění zkusíš, jak vypadá vědecká práce v praxi. Nabídka bývá rozmanitá. v minulých letech jsme se zabývali například zkoumáním a testováním různých tepelných štítů, analyzovali jsme provoz na zabezpečené Wi-Fi, zkusili postavit Stirlingův motor, zkoumali geometrii origami a mnoho dalšího.
\r\n\r\nNa začátku si vybereš, které téma je ti blízké. Během týdne se mu pak věnuješ v malé skupince pod vedením některého organizátora. Své výsledky na konci soustředění prezentujete ostatním na malé vědecké konferenci. Za nejlepší příspěvek můžete vyhrát nějakou drobnou cenu. Pokud navíc své výsledky po soustředění sepíšete do článku, který budeme moci otisknout, můžete získat body podobně jako za příspěvky k tématům.
\r\n\r\nTéměř každý den se ve dvou blocích přednášek dozvíš něco nového. V každém bloku probíhají tři přednášky zároveň a vybrat si obvykle můžeš mezi matematikou, fyzikou a informatikou, ale někdy se objeví i biologie či něco úplně jiného. Některé přednášky jsou lehčí, jiné těžší, obecně je ale jejich úroveň vhodná právě pro zvídavé středoškoláky.
\r\n\r\nPřednášíme i na požádání – stačí, když si vybereš téma, které tě zajímá, a oslovíš toho správného organizátora.
\r\n\r\nMáme pro tebe připravenou celou řadu her – denních i nočních, uvnitř i venku, strategických i akčních, a někdy tohle všechno dohromady. Zkusíš si činnosti, ke kterým se běžně nedostaneš. Střelba z luku, lezení po skalách, slackline či celonoční šifrovačka? Není problém! Účast je samozřejmě dobrovolná.
\r\n\r\nSoustřední bývá rámováno příběhem, v jehož duchu se pak nese neodborný (a občas i odborný) program. Už jsme přistáli na jiné planetě, navštívili Tajuplný ostrov, vyšetřovali zločin a zestárli a odešli do důchodu. Co nás čeká příště?
\r\n\r\nPoznáš nové lidi, které baví přemýšlet a matematika pro ně není sprosté slovo. Pokud budeš někdy v budoucnu studovat na Matfyzu, pravděpodobně zde na své kamarády z M&M narazíš mezi spolužáky či vyučujícími. Především se ale sejde parta lidí, kteří se rádi baví a se kterými si užiješ mnoho legrace během her, na výletě, při hraní na kytaru či jen tak. Těšíme se, až tě v našem kolektivu uvítáme!
\r\n\r\nNež pojedeš na soustředění, pošleme ti oficiální omluvenku od MFF UK. Jelikož je soustředění plné odborného programu, většina škol naše řešitele bez problému uvolňuje. Některé školy dokonce účast na soustředění nezapočítávají do absence. Vždy je ale dobré se informovat, jak účast na podobných akcích řeší tvoje škola, a případně se osobně domluvit s ředitelem či ředitelkou.
\r\n\r\nChceme zachovat přátelskou a komorní atmosféru soustředění, proto zveme na soustředění zhruba dvacet nejúspěšnějších řešitelů korespondenčního semináře. Několik dalších řešitelů zveme jako náhradníky pro případ, že by někteří pozvaní nemohli. Pokud tě na soustředění nepozveme, nezoufej a zkus v příštím půlroce poslat více řešení. Dostat se mezi nejlepších dvacet řešitelů je s trochou píle hračka.
", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Informace", "url": "/soustredeni/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 9 }, { "fields": { "content": "se uskuteční 2. – 10. dubna 2022.
", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Připravujeme", "url": "/soustredeni/pripravujeme/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 11 }, { "fields": { "content": "Na této stránce velmi intenzivně pracujeme. Za dočasnou nedostupnost se omlouváme. Zkuste přejít na titulní stránku nebo se podívat na aktuální zadání.
\r\n\r\n
Témata jsou texty nejen z oblasti matematiky, fyziky a informatiky, které popisují nějaký problém a jsou doprovázeny návodnými úlohami. Vaším úkolem je zamyslet se nad daným problémem a sepsat vaše úvahy ve formě krátkého textu.
\r\n\r\n\r\n\r\n\r\n\r\n
AKTUÁLNÍ TÉMATA
", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Témata", "url": "/zadani/temata/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 16 }, { "fields": { "content": "Tady patří aktuální číslo.
\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Aktuální číslo", "url": "/zadani/aktualni-cislo/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 17 }, { "fields": { "content": "Na této stránce velmi intenzivně pracujeme. Za dočasnou nedostupnost se omlouváme. Zkuste přejít na titulní stránku nebo se podívat na aktuální zadání.
\r\n\r\n
\r\n Na této stránce velmi intenzivně pracujeme.\r\n Za dočasnou nedostupnost se omlouváme.\r\n Zkuste přejít na titulní stránku\r\n nebo se podívat na aktuální zadání.\r\n
\r\n",
"enable_comments": false,
"registration_required": false,
"sites": [
1
],
"template_name": "",
"title": "Organizátorské články",
"url": "/clanky/org/"
},
"model": "flatpages.flatpage",
"pk": 19
},
{
"fields": {
"content": "Na této stránce se budou postupně objevovat různorodé články od našich řešitelů.
\r\n\r\nObsah:
\r\n\r\nOndřej Knopp: Flatland (již brzy)
\r\n\r\n\r\n\r\n
\r\n\r\n
\r\n\r\n
\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Řešitelské články", "url": "/clanky/resitel/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 20 }, { "fields": { "content": "
Pro psaní vědeckých článků byla vytvořena některá obecná pravidla, která usnadňují jejich čitelnost a možnost vyhledat potřebné informace. Na tomto místě bychom ti chtěli ukázat, jak by měl takový vědecký článek vypadat po obsahové i formální stránce.
\r\n\r\nKvalita vědeckého článku závisí hlavně na tom, kolik nových poznatků přináší. Je velmi vhodné, aby obsahem bylo jen to, co může zajímat ostatní řešitele daného tématu.
\r\n\r\nDále platí pravidlo, že jeden článek by se měl týkat právě jednoho problému. Pokud píšeš o více problémech najednou, zamysli se nad tím, jestli by nebylo možné napsat více článků. Čím stručnější a přehlednější článek je a čím více nových poznatků na tak omezeném prostoru obsahuje, tím čitelnější a zajímavější je pro ostatní řešitele.
\r\n\r\nKaždý článek by měl mít vhodný název (titulek), který dokáže přitáhnout čtenáře, kteří se zajímají o dané téma. Nadpis je ta část článku, které si každý všimne hned na první pohled. Nepodceňuj jeho znění a dej pozor na to, aby přesně vystihoval to, čemu se v článku věnuješ.
\r\n\r\nV úvodu bys měl popsat problém, kterým ses zabýval, dále na co a na koho jsi navazoval a také proč ses daným problémem zabýval. Většinou je zde uvedena hypotéza, která je dokazována v samotném článku. Součástí úvodu je i motivace čtenáře a první přiblížení podstaty problému.
\r\n\r\nZa úvodem pak pokračuje podrobnější popis postupů, které využíváš, a zdůvodnění tvých tvrzení.
\r\n\r\nKvalita vědeckého článku je dána především tím, jakou má informační hodnotu. Informacemi v článku mohou být jak výsledky vlastního výzkumu, tak přehledné shrnutí a zpracování jinde uveřejněných výsledků týkajících se zkoumaného problému. Takovému zpracování se říká rešerše a pokud podobné shrnutí ještě neexistuje, může být přínosné stejně jako vlastní nový výzkum.
\r\n\r\nJe důležité, aby všechna tvrzení uvedená v článku byla dostatečně podložena fakty. Článek tedy nelze založit na něčem, o čem si jen myslíš, že by to mohlo platit. Jakákoliv složitější tvrzení v článku by měla být podpořena buď odkazem na literaturu, anebo důkazem či experimentem. Měly by být také uvedeny všechny předpoklady použitých tvrzení a teorií a v případě experimentu podmínky, za kterých byl prováděn.
\r\n\r\nV závěru je pak vhodné znovu shrnout hlavní výsledky své práce a případně položit nějaké další otázky související s tématem, jejichž řešení by mohlo navazovat na tvůj článek.
\r\n\r\nNa úplném konci se pak uvádí seznam použité literatury a literatury, na kterou bylo v článku odkazováno. Obvykle se v článku použije jen odkaz, např. „... Jak je uvedeno v [1], můžeme výraz upravit...“ V seznamu literatury se pak uvedou plné údaje o knize, článku či internetové adrese. Dodržuje se následující schéma:
\r\n\r\n\r\n\r\n
[#] Autor. Název díla: podnázev díla. Číslo vydání. Místo vydání: Označení nakladatele, Rok vydání. Počet stránek. ISBN.
\r\n\r\nNapříklad:
\r\n[1] O. Lepil, Z. Krupka. Fyzika pro gymnázia: Optika. 2. vydání. Praha: Prometheus, 1996. 167 s. ISBN 80–85849–71–2.
Jednotlivé části krátkého článku stačí oddělit odstavci. Pokud se jedná o rozsáhlejší příspěvek, je lepší rozdělit ho na několik sekcí s vhodnými podnadpisy.
\r\n\r\nV odborném článku je nutné se vyjadřovat přesně a jednoznačně. Je potřeba používat správné termíny, aby byl článek správně pochopen ostatními čtenáři. Pokud používáš poměrně neobvyklý pojem nebo zavádíš nějaký nový, tak je potřeba jej přesně definovat. Vždy si pořádně uvědom, kdo bude tvůj článek číst. Na tom také záleží, jaké termíny použiješ a jak moc podrobně je budeš vysvětlovat.
\r\n\r\nAby byl článek vůbec publikovatelný, měl by být napsán bez jazykových a stylistických chyb. V článku, který je publikován, a tedy jej čte širší skupina lidí, používáme spisovný jazyk. V M&Mku můžeš psát česky nebo slovensky.
\r\n\r\n\r\n\r\n
Doufáme, že ti tento návod při psaní článků pomůže, a že i díky němu naše témátka zůstanou přehledná, čitelná a zajímavá.
\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Jak psát vědecký článek", "url": "/clanky/jak-psat-vedecky-clanek/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 21 }, { "fields": { "content": "Svá řešení nahrávejte do odevzdávátka.
\r\n\r\n\r\n\r\n
Máte-li nějaké dotazy, neváhejte nás kontaktovat.
\r\n\r\nE-mail: mam@matfyz.cz
\r\n\r\nFacebook: Korespondenční seminář M&M
\r\n\r\nAdresa redakce:
\r\n\r\nM&M, OPMK MFF UK
\r\nKe Karlovu 3
\r\n121 16 Praha 2
\r\n\r\n
Akce a termíny pro odevzdávání řešení najdete v našem kalendáři.
\r\n\r\nGoogle Kalendář: casopis.mam@gmail.com
\r\n\r\n\r\n\r\n
Během školního roku je velká část organizátorů k zastižení na koleji 17. listopadu či jinde po Praze.
", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Kontakt", "url": "/o-nas/kontakt/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 22 }, { "fields": { "content": "Svoje řešení nám prosím pošli na náš e-mail mam@matfyz.cz, nebo poštou na adresu redakce.
\r\n", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Odevzdat řešení", "url": "/odevzdat-reseni/muj-ucet/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 23 }, { "fields": { "content": "Na této stránce velmi intenzivně pracujeme. Za dočasnou nedostupnost se omlouváme. Zkuste přejít na titulní stránku nebo se podívat na aktuální zadání.
\r\n\r\n
Největší odměnou za řešení M&M je účast na soustředění, kromě toho však každý rok oceňujeme pět nejlepších řešitelů knihou a deskovou hrou dle jejich výběru. Letos můžeš být mezi nimi i ty, stačí pilně řešit!
\r\n\r\n![\"\"](\"/static/various/img/knihy_hry_mensi.png\")
Za pilné řešení semináře můžeš postupně získat různé titulyMM. Titul u tvého jména v časopisu značí, jakých úspěchů jsi za celou svoji kariéru v M&M zatím dosáhl/a. Kromě toho se s jeho dosažením vždy pojí nějaká drobná či větší odměna.
\r\n\r\n![\"\"](\"/static/various/img/vse_mensi.png\")
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se rozhodla úspěšným řešitelům našeho korespondenčního semináře odpustit přijímací zkoušky. Konkrétně se to týká těch řešitelů, kteří získají za rok alespoň 100 bodů. Ti od nás dostanou „osvědčení úspěšného řešitele“, které pak mohou předložit fakultě.
\r\n\r\nAutorovi nebo autorům nejlepšího otištěného článku v každém ročníku upečeme lahodný dort.
\r\n\r\n\r\n\r\n
![\"\"](\"/static/various/img/dort.png\")
ŠMFko je zážitková akce určená středoškolákům se zájmem o další sebevzdělání. Krom populárně naučných přednášek se na ŠMFku proběhneš venku, vyřádíš se ve sněhu, užiješ si veselý vnitřní program a taky se pobavíš během společného šarádění, lenošení nebo hraní na kytaru.
\r\n\r\nInterSoB je zábavná a poučná jednodenní soutěž středoškolských studentů, při které máte možnost podívat se netradičním způsobem do zákulisí Masarykovy univerzity, vyzkoušet si své schopnosti v mnoha různých oblastech, udělat si s kamarády zajímavý výlet po Brně a v neposlední řadě také poměřit svoje síly s dalšími týmy.
\r\n\r\nKSP je seminář určený pro studenty středních a základních škol, kteří mají zájem naučit se něco z oblasti algoritmů, logických úloh, programování a informatiky vůbec. Na své si však přijdou i příznivci matematiky (a vlastně libovolného přemýšlení), ježto oba obory mají mnoho společného.
\r\n\r\nFYKOS pro vás představuje možnost si zajímavým způsobem rozšířit chápání fyziky a proniknout do dalších, dosud nepoznaných, oblastí této vědy. Cílem FYKOSu je rozvíjet fyzikální myšlení, protože člověk, který se umí nad (nejen fyzikálními) problémy zamyslet a cítí touhu dobrat se k nějakému řešení, se uplatní všude, kde si schopností lidského mozku cení.
\r\n\r\n\r\nŘešením úloh tohoto semináře získáš mnoho matematických znalostí a naučíš přesněji a srozumitelněji formulovat své myšlenky a závěry. Seminář je dobrou přípravou pro účast v nejrůznějších matematických soutěžích i pro další studium matematiky, ale schopnost logického myšlení, kterou si můžeš procvičit, se ti v životě bude hodit, i když se v něm třeba právě matematice věnovat nehodláš.
\r\n\r\nPikomat je matematický korespondenční seminář určený žákům šestých až devátých tříd základních škol a studentům odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Spočívá v řešení několika úloh propojených příběhem. Na jaře se koná soustředění pro nejlepší řešitele, v létě pak tábor pro všechny zájemce.
\r\n\r\n\r\nVýfuk je samostatný korespondenční seminář Matfyzu, který spadá pod Katedru didaktiky fyziky. Během školního roku kromě šesti sérií semináře organizátoři připravují i podzimní a jarní setkání, letní tábor a Náboj junior.
\r\n\r\nJe-li ti výčet aktivit výše málo nebo tě žádná z nich nezaujala, doporučujeme navštívit web organizace ProStředoškoláky, jež zde připravila rozsáhlou databázi mimoškolních aktivit a akcí. Krom toho organizace pořádá soutěž Středoškolák roku, ve které každý rok oceňuje nejaktivnější středoškoláky. Věnuješ-li se tedy mimoškolně něčemu ve větším měřítku, neváhej se do soutěže přihlásit.
", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Další aktivity", "url": "/o-nas/dalsi-akce/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 27 }, { "fields": { "content": "V rámci témat se vás snažíme inspirovat, abyste nejen řešili uzavřené úlohy, ale také se zamýšleli nad problémy a kladli si vlastní otázky. Budeme moc rádi, pokud nám výsledky svého bádání pošleš ve formě článku.
\r\n\r\nČlánek ti poskytuje více prostoru k vyjádření ucelené myšlenky než obyčejné řešení. Při jeho psaní se naučíš utřídit a formulovat výsledky svého bádání. Je důležité umět srozumitelně vysvětlit své objevy, neboť sebelepší nápad není užitečný, pokud mu nikdo jiný nerozumí. Ostatní řešitelé se mohou tvým článkem inspirovat a navázat na tvoji práci.
\r\n\r\nSmyslem článku nicméně nemusí být pouze popsání revolučního objevu. Bádání mohou posunout vpřed i malé krůčky, neboj se tedy do psaní článku pustit i když ti třeba přijde, že jsi nakonec tolik nového neobjevil/a. Kromě toho je důležité i srozumitelné vysvětlení, proč něco nejde či proč experiment nevyšel, občas je třeba prozkoumat i slepé uličky. Ostatní se pak nebudou muset znovu zdržovat zjišťováním, že tudy cesta nevede.
\r\n\r\nObsahem článku může být tvé řešení některého z problémů zadaných v rámci témat. Pokud se chceš věnovat více problémům zároveň, zvaž, zda je nerozdělit do více článků – dej si pozor, aby jeden článek nemotal páté přes deváté. Kromě řešení zadaných problémů se můžeš v článku věnovat i vlastním otázkám, ať už se týkají některého z témat či nikoliv.
\r\n\r\nČlánek by měl přinášet ostatním řešitelům nové poznatky k vybranému tématu. Právě ostatní řešitelé budou hlavními čtenáři tvého článku, na ně by tedy měla cílit jeho odborná úroveň. Jednoduše, pokud chceš použít nějakou znalost, se kterou se student na střední škole běžně nesetká nebo nebyla zmíněna v tématu, vysvětli ji. Snaž se své objevy popsat jasně a stručně. Článek vůbec nemusí být dlouhý, hlavní je, aby obsahoval všechny důležité informace, se kterými chceš čtenáře seznámit. Vědecký článek není umělecké dílo, neměl by tedy obsahovat květnaté nicneříkající líčení či historky ze života.
\r\n\r\nMěl by být přehledně strukturován. Nejprve v úvodu představ, čím jsi se zabýval/a. Poslední částí článku by pak měl být závěr, kde shrneš své výsledky a případně navrhneš, jak by se dalo v bádání pokračovat a zmíníš, které otázky zůstávají nezodpovězeny. Samozřejmostí je členění textu na odstavce. Pokud je článek delší, může být vhodné ho rozdělit pomocí podnadpisů.
\r\n\r\nCo bude hlavním obsahem článku závisí na tom, jaký problém řešíš. Pokud například provádíš experiment, je nutné podrobně popsat nejen výsledky, ale také postup, aby bylo možné jej později zopakovat. Pokud zkoušíš něco teoreticky dokázat či vyvrátit, nezapomeň pečlivě uvést všechny přepoklady, které používáš. Pokud píšeš rešerši, tedy shrnuješ informace nastudované z mnoha různých zdrojů, dej si pozor, ať se držíš tématu a neobjevují se ti v textu informace, které spolu vůbec nesouvisí. Možností, jak může článek vypadat, je mnoho. Zamysli se, jaká forma se bude ve tvém konkrétním případě nejlépe hodit.
\r\n\r\nPoužíváš-li při psaní článku nějaké jiné zdroje než vlastní hlavu, nezapomeň je uvést. Snaž se být přiměřeně konkrétní, pokud tedy například používáš delší učebnici, uveď, ve které kapitole se daná informace nachází. Zdroje je dobré uvádět přímo u informací, které jsi z nich čerpal, nejen jako seznam na konci článku. Obvykle se v článku použije jen odkaz, např. „…Jak je uvedeno v [1], můžeme výraz upravit…“ Na konci pak stačí například „[1] Karel Bartuška, Fyzika pro gymnázia – Molekulová fyzika a termika (rok vydání 2005), 3. kapitola“ .
\r\n\r\nPiš spisovnou češtinou a snaž se vyvarovat překlepů. Článek si po sobě nezapomeň na závěr přečíst, ať v něm nejsou zbytečné, nejen jazykové, chyby.
\r\n\r\nPro lepší představu si můžeš prohlédnout články z minulých ročníků:
\r\n\r\nV našem semináři simulujeme vědeckou práci. Vydáváme časopis, v němž se věnujeme různým tématům z oblasti matematiky, fyziky, informatiky a občas i jiných oborů.
\r\n\r\nNaším cílem je vás prostřednictvím témat seznámit se zajímavými zákoutími matematiky, fyziky a informatiky a inspirovat vás, abyste sami objevovali jejich krásy. Témata většinou obsahují průvodní text od organizátorů. Na něj navazují různé otázky, nad kterými můžeš v průběhu školního roku přemýšlet a bádat. o své výsledky se pak podělíš s námi, my tvou práci ohodnotíme a pošleme ti zpětnou vazbu. Vybrané příspěvky také otiskujeme, takže si je mohou přečíst ostatní řešitelé a reagovat na ně.
\r\n\r\nKaždý ročník vypisujeme zhruba čtyři až šest témat. Pokud si mezi nimi nevybereš, můžeš si položit vlastní otázku, přemýšlet, experimentovat a o svých výsledcích nám napsat článek. Nabízíme ti pár tipů, jak jej napsat pěkně a přehledně. Autora nejlepšího otištěného článku každoročně odměňujeme dortem.
\r\n\r\nOtázky u jednotlivých témat jsou dvou druhů. Podle toho se bude lišit i formát tvého řešení, jak je popsáno níže.
\r\n\r\nV rámci témat jsou zadány uzavřené úlohy. Tyto úlohy bývají trochu těžší než obvyklé školní a jejich řešení často vyžaduje hlubší zamyšlení nebo nějaký trik. k jejich vyřešení by ti však měly stačit středoškolské znalosti a pochopení průvodního textu, který tyto znalosti rozvíjí.
\r\n\r\nVyřeš úlohu a pošli nám řešení. Nezapomeň na postup! U každé úlohy je uveden počet bodů za správné řešení, přiměřenou část však lze získat i za řešení neúplné. Neboj se proto poslat své úvahy, i když nedojdeš ke zdárnému konci. Částečné řešení je lepší než žádné. Pokud je naopak tvé řešení velmi elegantní, můžeš získat body navíc.
\r\n\r\nPoužíváš-li v řešení nějaké pojmy, které nebyly v rámci témátka definovány a nepatří mezi běžné středoškolské znalosti, nezapomeň jen krátce definovat.
\r\n\r\nOdevzdávání úloh je omezené termínem odeslání, poté je zveřejněno vzorové řešení. Tím se může stát i tvé pěkně sepsané řešení.
\r\n\r\nTémata poskytují příležitost pro rozsáhlejší zamyšlení a podrobnější rozbor zadaných otázek. Řešení proto obvykle vyžaduje o něco víc prostoru než řešení úlohy. Zároveň je v závislosti na kvalitě štědřeji bodově hodnoceno.
\r\n\r\nŘešením problému může být popis (případně videozáznam) provedeného experimentu a diskuze výsledků, popis teoretického výpočtu či napsaného programu, úvaha založená na dosud známých informacích, souhrn dalších (podle tebe zajímavých a nezodpovězených) otázek z daného okruhu nebo jakýkoliv další přístup, který příspívá k řešení problému. Můžeš navrhnout i vlastní problém týkající se tématu a jeho řešení. Řešení konkrétního problému jdoucí do hloubky je bodově hodnoceno výrazně lépe než souhrn krátce zmiňující kdeco.
\r\n\r\nŘešení problému můžeš sepsat jako článek nebo krátký příspěvek. Napsat článek je trochu náročnější a je tedy lépe bodově hodnocen. Nabízíme ti pár tipů, jak jej pěkně a přehledně napsat. Neboj se však k tématu poslat i méně propracovaný příspěvek, klidně jeden odstavec shrnující tvé myšlenky.
\r\n\r\nZaslané řešení vedoucí tématu ohodnotí, případně zkoriguje – probere s tebou, co by bylo vhodné vylepšit, doplnit či upřesnit. Na závěr článek publikujeme na webu či dokonce v čísle.
\r\n\r\nVelmi důležitou vlastností témat je, že můžeš na články ostatních reagovat – rozvíjet je, nebo naopak bořit autorovy představy. Přesně to se děje i při skutečné vědecké práci. Proto se hodí poslat také částečná řešení, postřehy nebo nápady ohledně dalších otázek k tématu, které třeba nezvládneš vyřešit sám. Takovéto příspěvky dávají prostor ostatním a mohou je dál inspirovat a přivést k novým nápadům – ostatní zase svými příspěvky mohou inspirovat či navést k zajímavému nápadu tebe.
\r\n\r\nNad problémy k tématům sice můžeš většinou přemýšlet celý rok až do termínu odevzdání poslední série úloh, ale čím dříve nám článek pošleš, tím dříve na něj ostatní budou moci zareagovat. Zároveň se ti nestane, že ti tvůj nápad někdo vyfoukne.
\r\n\r\nŘešení jednotlivých témat sepiš samostatně, aby si je mohli vedoucí rozdělit. Nezapomeň uvést své jméno a číslo tématu i jednotlivých úloh a problémů. Svá řešení odevzdej elektronicky v odevzdávátku. Textové řešení ve formátu PDF můžeš doplnit libovolnou přílohou, například videem nebo kódem. Pokud bys měl s odevzdáním nějaký problém, tak nám neváhej napsat na mam@matfyz.cz.
Každé číslo má dva deadliny pro odevzdání řešení úloh, které jsou v něm otištěné. Pokud pošleš řešení do 1. deadlinu, stihneme ti poslat opravená řešení již s následujícím číslem časopisu, ve kterém se zároveň objeví body, které jsi za toto řešení dostal.
\r\n\r\nKdyž tedy v prvním čísle zašleš řešení úlohy do 1. deadlinu, pak se body za něj získané objeví ve druhém čísle. Opravené řešení ti přijde e-mailem před vydáním druhého čísla nebo v obálce s druhým číslem.
\r\n\r\nTvá řešení se snažíme opravit co nejdříve a rovnou ti je poslat opravená e-mailem. Pokud ti přijde opravené řešení před 2. deadlinem, máš možnost si jej ještě vylepšit a poslat nám další verzi. Čím dříve své řešení pošleš, tím větší je šance, že jej stihneme opravit s předstihem. Nemůžeme ti to však zcela slíbit.
\r\n\r\nÚlohy poslané mezi 1. a 2. deadlinem pravděpodobně do následujícího čísla opravit nestihneme, výjimečně se to ale stát může. 2. deadline je finální a úlohy, které přijdou po něm, už nebudou hodnoceny.
\r\n\r\nPříklad: Pokud tedy úlohu zadanou v prvním čísle pošleš mezi 1. a 2. deadlinem, opravené řešení a body typicky dostaneš až se třetím číslem.
\r\n\r\nPokud se rozhodneš poslat řešení formou článku, budeme rádi, pokud to uděláš co nejdřív. Může se totiž stát, že bude potřeba abychom jej před vydáním společně ještě trochu upravili. Na to se hodí, abychom měli my i ty dostatek času. Vždy záleží na konkrétním případu, ale pokud pošleš článek až po 1. deadlinu, je velmi nepravděpodobné, že by se stihl objevit už v následujícím čísle.
\r\n\r\nProtože víc hlav víc ví, můžeš na tématech spolupracovat s ostatními řešiteli. i opravdové vědecké práce často publikuje kolektiv autorů. Pokud se na zaslaném řešení podílí n autorů, dostane každý z nich 3b/(n + 2) bodů, kde b je počet bodů, které by řešení získalo, pokud by mělo jednoho autora.
\r\n\r\nKe spolupráci můžeš využít e-mailové konference. Pokud pošleš e-mail na její adresu, přijde všem vedoucím tématu a řešitelům, kteří se jím také zabývají. Pošleš-li k danému tématu alespoň nějaké řešení, automaticky tě přidáme do příslušné konference. Pokud bys chtěl do konference přidat, i když jsi zatím nic neposlal, neboj se nám ozvat.
", "enable_comments": false, "registration_required": false, "sites": [ 1 ], "template_name": "", "title": "Jak řešit", "url": "/jak-resit/podrobneji/" }, "model": "flatpages.flatpage", "pk": 29 } ]