K unifikaci na snake_case, z letmého prohlížení různých pythonových knihoven i letmého pročtení PEP8 jsem se dočetl, že u tříd pythonisté preferují CapWords, u proměnných a funkcí snake_case. Jediné, kde používám camelCase jsou instance tříd, kde mi dává smysl jen změnit první písmeno na malé. Teď v posledních pár commitech jsem se snažil všechno psát snake_case, ale v některých případech to vypadá fakt nepěkně (Output_processor), takže bych se docela rád vrátil k tomu, jak jsem to dělal původně, tedy více méně jak to má PEP8 + instance tříd jsou camelCase.
K unifikaci na snake_case, z letmého prohlížení různých pythonových knihoven i letmého pročtení [PEP8](https://peps.python.org/pep-0008/) jsem se dočetl, že u tříd pythonisté preferují CapWords, u proměnných a funkcí snake_case. Jediné, kde používám camelCase jsou instance tříd, kde mi dává smysl jen změnit první písmeno na malé. Teď v posledních pár commitech jsem se snažil všechno psát snake_case, ale v některých případech to vypadá fakt nepěkně (Output_processor), takže bych se docela rád vrátil k tomu, jak jsem to dělal původně, tedy více méně jak to má PEP8 + instance tříd jsou camelCase.
Přijde ti to takhle smysluplné @mj?
Na tom instancování tříd trvám asi nejméně, ale přijde mi, že
katexClient=KatexClient()
vypadá lépe a lépe to sedí k sobě než
katex_client=KatexClient()
Na tom instancování tříd trvám asi nejméně, ale přijde mi, že
```python
katexClient = KatexClient()
```
vypadá lépe a lépe to sedí k sobě než
```python
katex_client = KatexClient()
```
Vidíš, mně naopak přijde mnohem lepší to druhé, protože je zřetelněji odlišitelné, co je typ a co instance. Naopak mi přijde matoucí používat dlouhé identifikátory, které se liší jenom velikostí jednoho písmenka (nota bene "K", které je vizuálně dost podobné "k") :-)
Vidíš, mně naopak přijde mnohem lepší to druhé, protože je zřetelněji odlišitelné, co je typ a co instance. Naopak mi přijde matoucí používat dlouhé identifikátory, které se liší jenom velikostí jednoho písmenka (nota bene "K", které je vizuálně dost podobné "k") :-)
Ještě jedna věc ke stylu: Bylo by hezke, kdyby v třídách byly deklarované typy atributů, nebo aspoň na začátku vyjmenované, jaké atributy existují. Takhle občas nevycházím při čtení metod z údivu, co také objekt má za atributy :-)
Ještě jedna věc ke stylu: Bylo by hezke, kdyby v třídách byly deklarované typy atributů, nebo aspoň na začátku vyjmenované, jaké atributy existují. Takhle občas nevycházím při čtení metod z údivu, co také objekt má za atributy :-)
slovnik.get('klíč', default)
K unifikaci na snake_case, z letmého prohlížení různých pythonových knihoven i letmého pročtení PEP8 jsem se dočetl, že u tříd pythonisté preferují CapWords, u proměnných a funkcí snake_case. Jediné, kde používám camelCase jsou instance tříd, kde mi dává smysl jen změnit první písmeno na malé. Teď v posledních pár commitech jsem se snažil všechno psát snake_case, ale v některých případech to vypadá fakt nepěkně (Output_processor), takže bych se docela rád vrátil k tomu, jak jsem to dělal původně, tedy více méně jak to má PEP8 + instance tříd jsou camelCase.
Přijde ti to takhle smysluplné @mj?
Proč není instance třídy prostě
output_processor
?Na tom instancování tříd trvám asi nejméně, ale přijde mi, že
vypadá lépe a lépe to sedí k sobě než
Vidíš, mně naopak přijde mnohem lepší to druhé, protože je zřetelněji odlišitelné, co je typ a co instance. Naopak mi přijde matoucí používat dlouhé identifikátory, které se liší jenom velikostí jednoho písmenka (nota bene "K", které je vizuálně dost podobné "k") :-)
Ještě jedna věc ke stylu: Bylo by hezke, kdyby v třídách byly deklarované typy atributů, nebo aspoň na začátku vyjmenované, jaké atributy existují. Takhle občas nevycházím při čtení metod z údivu, co také objekt má za atributy :-)
Přidáno do todo listu.